Významný technik a vynálezce Erich Roučka se narodil 30. října 1888 ve Velkém Meziříčí jako páté ze šesti dětí stavitele Václava Roučky. Po ukončení reálky v místě svého rodiště absolvoval také čtyřletou německou Státní průmyslovou školu v Brně.
Již od mládí se zajímal o technické modely a fyzikální pokusy. V deseti letech zhotovil jednoduchý ampérmetr, ve čtrnácti model pece na tavení mosazi, v sedmnácti akumulátor, elektromotor a rozvaděč s měřicími přístroji.
Po maturitě v roce 1908 nastoupil na dvouletou praxi u firmy A.s. Kolben a spol., odkud v roce 1910 odešel na zkušenou k berlínské firmě Siemens & Halske. Zde se ale příliš neohřál, už po třech měsících byl pro „přílišnou odbornou zvědavost“ propuštěn.
V roce 1911 založil v Blansku první továrnu na elektrické měřicí přístroje v tehdejším Rakousko-Uhersku, také jako první ve střední Evropě. Přesné a rychle dodávané přístroje se velmi dobře prodávaly a značka ER (Erich Roučka) se brzy stala známou po celém Rakousko-Uhersku.
V době první světové války (1914-1918) dodával své výrobky do válečných lodí, kde úspěšně odolávaly otřesům při střelbě. Za války se stihl také oženit s učitelkou Zdeňkou Hábovou, se kterou měl později tři děti: syna Ericha a dvojčata Zdeňka a Jarmilu. Manželství bylo však roku 1929 rozvedeno.
Roku 1919 odešel do Spojených států, kde se setkal s Thomasem Alvou Edisonem, aby s ním konzultoval své nápady. Po návratu do Blanska v roce 1921 začal s výrobou automatických regulátorů parních kotlů, kterým se svolením K Čapka dal název E.R.Robot.
V roce 1929 založil v Brně Slatině závod na výrobu kotlů a k němu přidruženou slévárnu. Roku 1938 byla ve slévárně dána do provozu oblouková pec na výrobu ocelolitiny a začala se stavět také nová slévárna B, dokončená v roce 1940.
Za druhé světové války (1939-1945) musela slévárna dodávat odlitky pro německou armádu a koncem bojů byla značně poškozena bombardováním. Erich Roučka se po druhé oženil, tentokrát se svou laborantkou a hospodyní Anežkou Venutovou. Plány na další rozvoj továrny skončily znárodněním roku 1948. Ze dne na den přišel Roučka téměř o vše, byl mu vyměřen směšně malý důchod a dlouho nemohl najít práci. Teprve v roce 1952 získal místo ve Výzkumné ústavu energetickém v Brně. V roce 1959 se rozhodl emigrovat do Německa, získal zaměstnání u firmy AEG, kde pracoval dalších 8 let, kdy získal nárok na důchod.
Erich Ručka měl kolem 850 uznaných patentů, především v oblasti techniky, ale částečně i z medicíny. Již v roce 1937 vydal knihu, kde vyložil teorii o vzniku rakoviny při nesprávné výživě. Kromě toho sestrojil i funkční model srdce a krevního oběhu, na který získal patent roku 1950. Pokoušel se také o vytvoření detektoru lži a jako 90 letý navrhoval přístroj na měření geopatogenních zón.
Za své dílo obdržel titul inženýr, i když žádnou vysokou školu neabsolvoval. Byl poctěn řadou medailí, cen i uznání a v mnohých případech předběhl svou dobu.
Zemřel 16. března 1986 v německém Ezelsdorfu v úctyhodném věku téměř 98 let.
Více o "Králi českých vynálezců" - Erichu Roučkovi
